NEUER WILDENSTEIN

NEUER WILDENSTEIN

Bad Schandau

Pískovcové bradlo se zbytky skalního hrádku, vybíhající k jihozápadu z vrchu Hausberg (396 m n. m.). Dvouetážová skála – na spodní plošině (bývalém předhradí) stojí od roku 1853 turistická chata Kuhstall, na jejím jižním okraji pak vystupuje skalní stěna, na jejímž vrcholu stával vlastní hrad. Zhruba uprostřed délky prostupuje tuto skalní stěnou tunelovitá jeskyně zvaná Kuhstall (Kravín). Jde o největší jeskyni Českosaského Švýcarska (11 m vysoká, 17 m široká a 24 m dlouhá), někdy je označována též jako skalní brána. Zatímco na severní straně je v úrovni terénu, její jižní konec je vysoko ve skalním útesu a tvoří vyhlídkovou terasu. Jméno nepřipomíná hrad (i když podle jedné z pověstí si tu ukradený dobytek schovávali i loupežníci sídlící na hradě), ale k době třicetileté války, kdy zde ukrývali dobytek (a často i sebe) obyvatelé Lichtenhainu. Jeskyně byla v době romantismu inspirací pro mnoho umělců.

Západně od hradní skály několik skalních věží, přístupných jen horolezecky. Zda i některé z těchto skal byly ve středověku součástí hradu není jasné. Při patě jedné z nich vrstevnicová jeskyně se „sloupem″, kterou prochází upravená cesta (zvaná Krumme Karoline – Shrbená Karolina) na plošinu s nádherným výhledem k západu. Zde i další drobnější vrstevnicové jeskyně či převisy. V sousední skalní věži jeskyně Schneiderloch – krychlovitý prostor s výhledem k jihu, přístupný úzkou puklinou a poté pomocí několika železných stupů.

Přístup na „dolní″ plošinu (k chatě a skalní bráně) od jihovýchodu skalními rozsedlinami zvanými Nasse Schlucht (Mokrá soutěska), opatřenými dřevěnými a kovovými schůdky, a nebo od severu pohodlnou silničkou.

skalní hrad

Hrad, patřící původně k Českému království, byl založen pravděpodobně ve 14. stol. Berky z Dubé. Poprvé připomínán 1410 jako centrum samostatného panství. Od 1426 v manství saského vévody, 1451 směnili se saským vévodou Vildštejnsko za Šluknovsko, čímž se Vildštejnsko stalo trvale součástí Saska. Hrad tím ztratil jako sídlo panství význam a proto byl záměrně zničen.

Předhradí hradu bylo částečně vestavěno v jeskyni Kuhstall, což dodnes připomínají různé výklenky a záseky, částečně i severně od jeskyně, kde ho ohrazoval val a příkop. I zde lze najít různé stopy po zásecích, ne vše však musí nutně souviset s hradem.

Z jihovýchodního rohu jeskyně vychází průchod na skalní terasu a z ní pak vede na náhorní plošinu tzv. Nebeský žebřík (Himmelsleiter) – dnes kovové schodiště, vestavěné do úzké, uměle přitesané skalní trhliny zvané Rytířská díra (Ritterschlucht). Druhý možný výstup na plošinu se zbytky hradu je po schodišti od západu (za restaurací). Dnešní schodiště s kamenným mostkem je novodobé, že však byla i tato výstupová cesta ve středověku využita svědčí záseky ve skalách.

Na 80 m dlouhé plošině (336 m n. m.) nad jeskyní s pěkným výhledem k jihu (Lorenzstein, Kleiner Zschand, Kleiner Winterberg, Frienstein) patrný přitesaný prostor bývalého nádvoří. Nejlépe dochované zbytky (záseky po trámech a dokonce i zbytek kamenné štítové zdi – jediné prokazatelné zděné části hradu) na západním konci skály. Záseky by měly být i na východním konci, ten je však nepřístupný.

Zdroj:

http://www.mistopis.eu/evropa/nemecko/sasko/Saske_Svycarsko/neu_wildenstein.htm

Zdroj foto:

http://foto.mapy.cz/autor-46140792221-spurova

http://foto.mapy.cz/autor-46151638481-Crimson

http://foto.mapy.cz/autor-46143812340-Michal-Votapka