Infocentrum u Staré hospody Doubice

Muzeum koncentračního tábora. Podzemní továrna z II. světové války 

Rabštejn Jánská

Expozice v jednom z podzemních systémů popisuje historii Rabštejnského údolí. Labyrinty podzemních chodeb jsou dlouhé 4500 m. Štoly byly raženy za II. světové války vězni koncentračního tábora v letech 1944-1945. Firma WFG Bremen zde vyráběla části letadel Junkers, Messerschmidt a vrtulníky FA 223.

Název Rabštejn vznikl proto, že místní obyvatelé (Němci) tak říkali skalnímu útvaru majícímu podobu havrana (neměcky Rabe).
V polovině 19. století se začaly stavět zdejší přádelny bavlny a skála byla využita na stavební materiál.
Řeka Kamenice zde vytvořila hluboké kaňonovité údolí lemované strmými skalami tvořícími příznivé podmínky pro mnoho druhů flory a fauny - zejména netopýra vrápence malého, plcha velkého a plšíka lískového. V roce 1860 českokamenický podnikatel F. Preidl postavil v Rabštejnském údolí první přádelnu bavlny - 1864 druhou a 1867 dostavěl třetí továrnu. Zdejší technologie zpracovávání bavlny byla v té době na vysoké úrovni a rabštejnské přádelny přijížděli obdivovat odborníci až z Vídně.

Rabštejnská produkce bavlny se vyvážela mimo jiné až do Indie, Argentiny a Egypta. Za své zásluhy o rozvoj průmyslu byl F. Preidl povýšen roku 1887 císařem Franzem Josefem do šlechtického stavu. Největšího rozmachu dosáhly textilky kolem r. 1910 - v tom čase zde vyrábělo přízi 68 710 vřeten a bylo zde zaměstnáno cca 1000 zaměstnanců. Po první světové válce výroba začala pozvolna upadat a na konci 30. let min. století zanikla.

Koncem r. 1942 využila německá zbrojařská firma Weserflugzeugbau Bremen (WFG) továren skrytých v Rabštejnském údolí a přestěhovala sem zbrojní výrobu součástí pro letadla Junkers a vrtulníků FA-223. Postupně zde bylo postaveno 11 montážních hal a pracovalo zde 6000 lidí z 18 národností světa. Pro tyto totálně nasazené dělníky bylo zřízeno v okolí 34 pracovních táborů a 2 tábory zajatecké pro ruské a anglické zajaté piloty.

Koncem srpna 1944 byl v Rabštejně zřízen koncentrační tábor (KT) - pobočka KT Flosenburg, jehož vězni byli určeni k ražbě podzemních štol. Během 8 měsíců vězni vyrubali 17 500 metrů čtverečních plochy, chodby v délce cca 4,5 km. Po válce objekt převzala ČSA, ten sloužil jako podzemní sklad ženijního materiálu a v 90. letech byl armádou opuštěn.

Po dlouhých 60. letech, kdy bylo podzemí nepřístupné, vzniklo v Janské občanské sdružení Rabštejn, které zpřístupnilo část podzemních štol  v současné době zde provozuje expozici dokumentující historii tajemného Rabštejna.

Zdroj: http://www.podzemirabstejn.cz