Infocentrum u Staré hospody Doubice

Zámek Děčín

Děčín

Děčínský zámek tyčící se vysoko nad Labem.

Doubice

Nenápadný čedičový vrch poblíš obce Doubice. Je zajímavý svou minulostí a je z něj nádherný výhled po okolí.

Pastevní vrch

Růžová

Vrch na východním okraji obce Růžová, z kterého je nádherný  výhled na Labské pískovce na české a německé straně, na část Českého středohoří a na Lužické hory.

Tokáň

Jetřichovice

Soubor lesních chalup vybudovaných v Alpském stylu hrabětem Kinským.

Ferdinandova soutěska

Jetřichovice

Vydejte se na netradiční procházku kdy se budete brodit řekou.

Jiřetín pod Jedlovou

Dominantou Jiřetína pod Jedlovou jest Křížová hora, na které najdeme  křížovou cestu.

Gohrisch

Velice členitý zalesněný pískovcový vrch charakteru stolové hory nad levým břehem Labe (392 m n. m.), na jihozápadě oddělena sedlem od sousedního Papststeinu. V nejjižnější části několik jeskyní – Lichterhöhle (Jeskyně světel ?), Hampelhöhle (Hamplova jeskyně) a Eishöhle (Ledová jeskyně) – ve vrstvě měkkých jílovitých pískovců ve výši zhruba 350 - 360 m n. m.  Vrcholová plošina fakticky bez výhledů, částečné výhledy od jeskyní (na sousední Papststein) a z úbočí hory při okraji lesa. Na jižním úbočí malá daňčí obora s možností pozorování zvířat.

Gohrisch

Zalesněný pískovcový hřeben (378 m n. m.) v jižní části Saského Švýcarska, nad soutokem potoků Krippenbach a Liethenbach. Úzký hřebínek zhruba západovýchodního směru, z východního konce pěkný výhled zejména do údolí Labe a na skály na protějším břehu (Falkenstein, Schrammsteine…), ale i na ves Krippen v údolí pod kopcem a na některé okolní stolové hory. Na západním konci oddělen sedlem od členitého hřebene Lesensteinu.

Hohnstein

Vysoká pískovcová skála, tyčící se více jak sto metrů nad pravou stranou údolí  říčky Polenz (291 m n. m.), se stopami skalního hrádku. Dnes přístup buď z přilehlé plošiny od západu po kamenném Ďáblově mostě (Teufelsbrücke) nebo z údolí soustavou kovových žebříků skrze skalní rozsedlinu zvanou Wolfsschlucht (Vlčí soutěska); rozsedlina byla určitě využívána jako přístupová cesta i v dobách hradu, jak dokazují dochované záseky starého schodiště, zda existoval přístup na hrad i z přilehlé plošiny (tedy zda měl dnešní Ďáblův most nějakého středověkého předchůdce) se názory rozcházejí. Na plošině asi 100 m před vlastním hrádkem je však dodnes v délce 25 m dochován výrazný val a příkop, nasvědčující spíše tomu, že i tento přístup byl využíván již ve středověku (mohlo jít ale také jen o opevnění místa kritického pro bezpečnost hrádku). Na vrcholové plošině do skály vytesané podvalí stavby (cca 6 x 7 m) s přístupovými schůdky. Ze skály výhled do údolí Polenz a na protější městečko a hrad Hohnstein.

Hohnstein

Zříceniny hrádku na rozšířeném konci úzkého skalnatého žulového ostrohu, vybíhajícího od Gossdorfu k jihovýchodu, nad styk Schwarzbachtalu a Sebnitztalu (260 m n. m.), zvané též Gossdorfer Raubschloss (Gosdorferský loupežný zámek). Zříceniny hrádku, skládající se pravděpodobně z obdélné stavby a kruhové věže, romanticky upraveny (v části zdiva vestavěn kamenný altán, též „věž″ je minimálně značně přestavěna). Severozápadně od hrádku je ostroh přehrazen čtyřmi dosud více či méně znatelnými šíjovými příkopy. Na hrádek přístup buď po schodech z údolí Schwarzbachtal nebo po hřebenu od Gossdorfu. Hradní ostroh porostlý přírodě blízkými lesními porosty; chráněn jako přírodní památka, součást evropsky významné lokality Lachsbach- und Sebnitztal.

Bad Schandau - Sasko

Výrazná pískovcová plošina zhruba trojúhelníkovitého tvaru, na jihozápadě spojená s hřebenem Schramstteine, na jihovýchodě pak s Kleiner Winterbergem. Zejména severozápadní a jižní strana rozeklána do řady samostatných hřebenů, oddělených roklemi, z nichž mnohé mají svoje vlastní jména. Vrcholová plošina převážně porostlá lesem (borovice, bříza, smrk). Pravděpodobně nejvyšším místem plošiny je vyhlídková skála Carolafelsen (453 m n.m.). Někdy jsou pod označení Affenstein zahrnovány i skály kolem vrcholu Kleiner Winterberg.

Mohutný skalní suk (455 m n. m.) na pomezí skalních skupin Affenstein a Kleiner Winterberg s nepatrnými zbytky hradu. Též Vorderes Raubschloss (Přední loupežnický zámek). Archeologické nálezy dokládají existenci hradu, který patřil k Českému království, již v pol. 13. stol. Původně byl pravděpodobně součástí obranného a signálního systému Čech, později se však stal sídlem lapků. 1451 připadl k Sasku, o pět let později je již zmiňován jako pustý.

Sebnitz - Sasko

Výrazný pískovcový rozeklanný skalní útvar v Zadním Saském Švýcarsku (součást národního parku Saské Švýcarsko), nad pravým břehem Saupsdorferbachu. Jižní stěny spadající do údolí svislé – četné horolezecké terény. Při úpatí několik výrazných převisů.

Waschleithe

Zoo park o rozloze 5,4 Ha. Je zde k vidění více než 250 zvířat ze 40 druhů. Kromě jelenů, vyder a jelenů i mnoho starých plemen domácích zvířat v Waschleithe mají svůj domov.

Bad Schandau

Jde o největší jeskyni Českosaského Švýcarska (11 m vysoká, 17 m široká a 24 m dlouhá), někdy je označována též jako skalní brána. Zatímco na severní straně je v úrovni terénu, její jižní konec je vysoko ve skalním útesu a tvoří vyhlídkovou terasu. Jméno nepřipomíná hrad (i když podle jedné z pověstí si tu ukradený dobytek schovávali i loupežníci sídlící na hradě), ale k době třicetileté války, kdy zde ukrývali dobytek (a často i sebe) obyvatelé Lichtenhainu. Jeskyně byla v době romantismu inspirací pro mnoho umělců.

Sebnitz

Skalní plošina (437 m n. m.) jižně od Hinterhermsdorfu. Zatímco od severovýchodu přístupná takřka po rovině, k jihu spadá strmými vysokými pískovcovými skalami. Plošina zpřístupněna roku 1836 revírníkem Voigtem. Jméno připomíná saského krále Fridricha Augusta II., který si místo oblíbil.

Křinická soutěska (Kirnitzschklamm)

k.ú. Doubice, Jetřichovice u Děčína, Vysoká Lípa, Hinterhermsdorf

Úzká a divoká soutěska říčky Křinice v pískovcových skalách mezi Niedermühle a bývalými Zadními Jetřichovicemi, dlouhá cca 6 km, tvoří  od roku 1451 zemskou hranici Čech a Saska. Soutěska přístupná pouze po saské straně, a to ještě velmi obtížně (stezka, vybudovaná roku 1813, vede místy vysoko ve skalách nad říčkou). Česká strana součástí I. zóny národního parku, saská již od roku 1961 přírodní rezervací. Ve střední části soutěsky přehradní nádrž Obere Schleuse (Horní splav), nad jeho hrází vyhlídková skála Hermannseck.

Grosser Zschirnstein (Velký Zschirnstein)

Reinhardtsdorf-Schöna

Zalesněná pískovcová hora mezi údolím Krippenbachu a Labem (562 m n. m.) je nejvyšším vrcholem celé oblasti Saského Švýcarska; okolní krajinu převyšuje až o 160 m. Vrch s převážně břízami porostlou náhorní plošinou protaženou ve směru sever – jih má téměř charakter stolové hory, pouze na severovýchodě není ohraničen skalními stěnami.

Pffafenstein (Kněžský kámen)

Pfaffendorf

Její strmá úbočí jsou lemována členitými pískovcovými skalami a skalními věžemi. Byly zde údajně nalezeny pozůstatky sídliště z doby bronzové. Hora Pfaffenstein leží ve výšce 435 m n. m. a cesta k jejímu vrcholu je dlouhá asi 4 kilometry.

Neumannův mlýn

Ottendorf

Na vlastní oči uzříte jak se před dávnými časy žilo na pravém mlýně. Dozvíte se zajímavé informace o historii mlýna, Saském Švýcarsku i dějinách mlynářství, expozice je doplněna o praktické ukázky broušení dřeva, rámovou pilu či exemplář vodního kola.

Rozhledna Weifberg

Hinterhermsdorf

Nepříliš výrazný vrch (477,8 m n.m.) severně od Hinterhermsdorfu, poblíž hranic s Českou republikou. Vrchol zalesněný, na úbočí louky a pole.

Dům Českého Švýcarska

Krásná Lípa

Interaktivní expozice nadchne všechny, kteří touží objevovat krajinu Českého Švýcarska všemi svými smysly. Umožní Vám nahlédnout do nejskrytějších zákoutí místní přírody a dozvědět se něco o historii a kulturních hodnotách tohoto jedinečného území

Hora Lilienstein

Prossen - Sasko

Lilienstein je 415 metrů vysoká stolová hora v Saském Švýcarsku v Německu, tyčící se nad údolím řeky Labe. 

Amselsee (Kosí jezero)

Niederrathen - Sasko

Amselsee najdete na cestě k Bastei, jde o cca deset až patnáct minut od středu obce Niederrathen, části Kurort Rathen. Můžete si dopřávat romantické plavby po jezeře na lodičkách. Jedno obeplutí trvá asi dvacet minut.

Vileminina vyhlídka

Jetřichovice

Vyhlídkové místo v Českém Švýcarsku. Leží ve výšce 439 metrů nad mořem severně od Jetřichovic a je součástí pískovcových skal Děčínské vrchoviny. Je odtud pěkný výhled do kraje, mimo jiné na Růžovský vrch.

Muzeum koncentračního tábora. Podzemní továrna z II. světové války Rabštejn Janská

Jánská

Expozice v jednom z podzemních systémů popisuje historii Rabštejnského údolí. Labyrinty podzemních chodeb jsou dlouhé 4500 m. 

Falkenštejn

Jetřichovice

Falkenštejn (také Sokolí) byl skalní hrádek na severu České republiky, v okrese Děčín, v Národním parku České Švýcarsko, nedaleko Jetřichovic. Ze středověkého skalního hrádku do dnešního dne zůstalo jen velice málo pozůstatků.

Lesní divadlo Mlýny

Kytlice - Mlýny

esní divadlo v Mlýnech patří historicky mezi nejvýznamnější přírodní divadla v Čechách. Tato unikátní divadla vznikala především v první polovině 20. století , a to v oblastech se zajímavým členitým terénem. 

Rozhledna Studenec

Nedaleko České Kamenice leží šestnáct metrů vysoká železná rozhledna na vrchu Studenci - druhá nejstarší rozhledna v ČR. Tato národní technická památka prošla v letech 2007 – 2009 rozsáhlou rekonstrukcí a na vrchol Studence byla znovu dopravena pomocí vrtulníku a opět zpřístupněna pro turisty.

Štola sv. Jana Evangelisty

Jiřetín pod Jedlovou

Štola v bývalém dole na stříbrné rudy pochází z r. 1781 a z její celkové délky 640 m je pro návštěvníky zpřístupněno 360 m.

Rozhledna Janov

Janov

Telekomunikační věž, která zároveň slouží jako rozhledna, se tyčí na Janovském vrchu od roku 2013. Z výšky 30 metrů nad zemí se před vámi rozprostře panorama Českosaského Švýcarska, vrcholky Lužických hor nebo Ještěd. Rozhledna je volně přístupná veřejnosti.

Dolský mlýn

Růžová

Dolský mlýn je zřícenina bývalého trojkolového vodního mlýna z r. 1515; od r. 2007 kulturní památka. Z původní stavby se do současnosti dochovalo pouze torzo obvodových zdí. Díky romantické poloze v kaňonu říčky Kamenice v národním parku České Švýcarsko si mlýn zahrál v pohádkách Pyšná princezna, Peklo s princeznou, Ztracený princ aj. Kousek odtud roste památný stromKrálovský smrk (obvod kmene 3 m, výška 27 m, stáří přes 180 let).

Hrad Česká kamenice

Česká kamenice

Zřícenina hradu Kamenice se nachází na vrcholu Zámeckého vrchu, který se tyčí vysoko nad městem Českou Kamenicí. Součástí hradní zříceniny je také 16 m vysoká dřevěná rozhledna s krásným rozhledem do blízkého i dalekého okolí.

Rozhledna Tanečnice

Mikulášovice

Nejsevernější rozhlednou v České republice je rozhledna Tanečnice, která se nachází poblíž obce Mikulášovice v nadmořské výšce 598 m n.m. Vrch byl pojmenován podle pradávné pověsti, podle které na tento vrch chodívala tančit, a tak svádět myslivce, překrásná mladá dívka - tanečnice.

Malá Pravčická brána

Vysoká Lípa

Malá Pravčická brána (německy Kleiner Prebischtor) dosahuje maximální výšky 2,3 m, šířky 3,3 m a hloubky 1 až 1,5 m. Stejně jako Pravčická brána vznikla selektivním zvětráváním a odnosem kvádrových pískovců lavicovité odlučnosti. Tyto pískovce jizerského souvrství (střední až svrchní turon) jsou velice silně prokřemenělé a střední až hrubší zrnitosti.

Tiské stěny

Tisá

Na západním okraji pískovcové tabule, na území CHKO Labské pískovce, leží malebné skalní město o výměře 99,56 ha pojmenované podle obce Tisá. Severně nad touto obcí se zvedá mohutná až 70 metrů vysoká hradba stěn, obrácených k jihu do otevřené krajiny s výhledem na České středohoří. V nejvyšším bodě dosahují Tiské stěny nadmořské výšky 613 metrů a v délce necelého kilometru na východ končí u restaurace Turistická chata. Za hradbou stěn se nachází labyrint skalních věží a jehel s voštinami, skalními okny a bránami. Celá oblast, rozlámaná sytémem navzájem kolmých puklin, vytváří hustou síť úzkých soutěsek a roklí se širšími prostranstvími, připomínající scenérie malého městečka s ulicemi a náměstíčky.

Rozhledna Dymník

Rumburk

Cihlová rozhledna je vysoká 15 m a její vrchol na který se dostaneme po 82 schodech je zakončen prosklenou vyhlídkovou terasou s možností otevření oken (do roku 1995 nebylo možné). Byla postavena už v roce 1896 za peníze městského radního Augusta Wenschuha.

Vyhlídka Belvedér

Labská stráň

Stupňovitá terasa, se sallou terenou (v podobě umělé jeskyně) s vysokou arkádou a s erbovním znakem Clary-Aldringen, umístěná na vysoké pískovcové skále, trčí do výšky 160 metrů nad Labem. Poblíž byl zbudován šlechtický letohrádek. Vyhlídka je vystavena v počátečním romantickém období turistiky na počátku 18.století.

 

Pavlínino údolí

Jetřichovice

Pavlínino údolí neboli Pavlino údolí je chráněné území, které bylo v roce 1993 vyhlášeno přírodní rezervací. Jeho rozloha je 183 ha. Předmětem ochrany je významný geomorfologický útvar, tím je kaňonovité údolí řeky Chřibská Kamenice. Údolí se rozkládá mezi obcemi Jetřichovice, Rynartice a Studený. Jeho délka činí asi 3,5 km.

Panská skála

Kamenický Šenov

Národní přírodní památka Panská skála je geologická lokalita, na které se nacházejí kamenné varhany vzniklé sloupcovou odlučností čediče při tuhnutí magmatu, které bylo obnažené vlivem lidské těžební činnosti do současné podoby. Nachází se na katastru obce Prácheň, dnes součásti města Kamenický Šenov, které lokalitu využilo jako turistickou atrakci. Chráněné jsou svislé pěti až šestiboké sloupce, které některé dosahují délky až 12 metrů a jsou vedle sebe uspořádány jako píšťaly u kostelních varhan. Ve vzniklé depresi se vytvořilo jezírko. Rozloha chráněného území je 1,26 ha v nadmořské výšce 560 až 597 m n. m

Zoo Děčín

Děčín

Chová přibližně 450 kusů zvířat ve více než 150 druzích. Hlavním záměrem je chov vzácných a málo známých druhů zvířat, se kterými se v naší zemi jinde nesetkáme. Třebaže se od svého vzniku významně rozšířila, patří k menším, ale díky svému umístění v lesním prostředí také k nejkrásnějším zoologickým zahradám v republice. Add Description here

Rozhledna Děčínský Sněžník

Děčín

Jen pár kilometrů od Děčína v panenské krajině Labských pískovců se nachází nejvyšší stolová hora u nás - Děčínský Sněžník /nadmořská výška 723m/ a na jejím vrcholu stejnojmená 33 m vysoká kamenná rozhledna z roku 1864, jedna z nejstarších na území ČR. Původně šlo o velkoryse pojatou trigonometrickou věž 1. řádu, kterou pro potřeby rakouských, saských a pruských zeměměřičů nechal svým nákladem zbudovat majitel panství hrabě František Antonín Thun, od samého počátku však slouží i turistickému ruchu. Při rozhledně se nachází občerstvení, horská chata a malé jezírko.

Větrný mlýn Světlík

Horní Podluží

Větrný mlýn Světlík je jedním z největších dochovaných větrných mlýnů v České republice. Je jediným mlýnem holandského typu s dochovaným technickým vybavením v Čechách. Mohutná stavba mlýna a zejména jeho pětilistá vrtule jsou unikátní jak co do charakteru, tak velikosti. Je zároveň technickou a kulturní památkou zapsanou v seznamu památek.

Vlčí hora

Vlčí hora - Krásná Lípa

Vlčí hora (581 m) je výrazná zalesněná čedičová kupa, vypínající se nad severním okrajem stejnojmenné osady asi 4 km severozápadně od Krásné Lípy. Na jejím skalnatém vrcholu stojí rozhledna s chatou, kterou tu nechal postavit Horský spolek pro nejsevernější Čechy.

Rudolfův kámen

Jetřichovice

Rudolfův kámen  zvaný také Ostroh je 484 metrů vysoký pískovcový kopec v Českosaském Švýcarsku.

Leží severně od Jetřichovic, odkud na něj přes Mariinu vyhlídku a Vilemíninu stěnu vede evropská dálková trasa E3 mající podobu červené turistické značky a dále pokračující k Malé Pravčické bráně a Pravčické bráně.

Od roku 1824 nese vrchol jméno Rudolfa knížete Kinského, který v tomto roce skálu navštívil a později zde nechal vybudovat přístřešek.

Pravčická brána

Hřensko

Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti.

Soutěsky

Hřensko

Romantická plavba lodičkou na říčce Kamenici Tichou (Edmundovou) a Divokou soutěskou s veselým výkladem převozníka. Jezdí se v obou směrech, po proudu i proti proudu. Na Mezním můstku mezi soutěskami je možnost občerstvení v restauraci.

Mariina skála

Jetřichovice

Skalní vyhlídka s altánem v blízkosti Jetřichovic, symbol Českého Švýcarska. Původně požární pozorovatelna, turisticky zpřístupněna v roce 1856 knížetem Ferdinandem Kinským. 

Brtníky

Brtníky

Brtnický hrádek, Kyjovské údolí, údolí Brtnického potoka (13 km)

Okruh Jiřetín

Jiřetín

Lehký okruh, 10 km

Vzrušující výstup "Myšími dírami"

Doubice

Časový plán: 3 až 4 hodiny (12 až 15 km)
Náročnost: lehká túra, vedoucí po lesních silničkách a značených turistických cestách; jedinou obtížnou partií jsou Příkré schody (lze obejít)

Romantickými skalami a tichými lesy za trpaslíky

Jetřichovice

S výjimkou výstupu na Felkenštejn (lze vynechat) lehká túra, vedoucí převážně po značených turistických cestách; táhlý výstup pod vrchol Suchého vrchu, jinak se jde většinou po rovině nebo z kopce. Pozor: případný výstup na vrcholové skalisko Falkenštejna (t.č. neznačen a bez umělého zajištění) vyžaduje maximální opatrnost a v dolní části také obratnost! S batohem a za mokra velmi nebezpečné!

Velký doubický okruh

Doubice

Dlouhá celodenní túra, vhodná pouze pro vytrvalé; opakované výsupy a sestupy, fyzicky nejobtížnější partii Úzkých schodů lze obejít, orientačně bez problémů - značené turistické cesty. Nutný včasný ranní nástup!

Loupežnický hrad Šaunštejn

Vysoká Lípa

Jeden z nejkrásnějších skalních hradů Českého Švýcarska.

Bad Schandau

Mezi nejznámější turistické atrakce patří zcela určitě vyhlídkový skalní most Bastei, který jednou z největších dominant a symbolů Saského Švýcarska. Původní název Bastei je připomínkou na obranný soubor strmých skal kolem skalního hradu Neurathen. Skály na Bastei vznikly díky vodní erozi během miliónů let a ční až ve 305 metrech nadmořské výšky. 

Kleiner Winterberg

Bad Schandau

Čedičový vrch (501 m n. m.), obklopený strmými pískovcovými skalami. Trojúhelníková skalní plošina je na západě spojena se skalní oblastí Affensteine a na jihu s horou Grosser Winterberg.

Jeskyně víl

Kyjov

Jeskyně víl je pískovcový skalní převis s podzemními prostory, kde každoročně v zimě vzniká unikátní ledová výzdoba. Ze stropu a ze dna jeskyně vyrůstají ledové rampouchy různých velikostí, forem a tvarů. 

Brtnické ledopády

Ledopády se vytvářejí pouze na konci chladných zim se sněhovou pokrývkou - únor, březen.